Havlíčkův Brod
Další...   odkaz na titulní stránku

Historické osobnosti

Beckovský Jan František (1658 - 1725)
kněz, spisovatel, autor jednoho z nejstarších dochovaných herbářů, historik protireformace

Čart Jiří (1708 - 1778)
houslista a skladatel, působil v Mannheimu ve Stamicově orchestru

Dobrovský Josef (1753 - 1829)
kněz, jazykovědec, historik. Učil se na brodském gymnáziu.

Exnar Jan (27. 7. 1951)
sklářský výtvarník, malíř, vytvořil velký počet vitrajů do architektonických prostor, k nejvýznamnějším patří cyklus na mariánské téma v barokizovaném kostele sv. Martina v Třešti, souběžně se věnuje odlišně pojatým skleněným plastikám, působí v ČR, SRN, Finsku, USA, Japonsku

Exnarová Hana (16. 11. 1949)
sochařka, keramička, věnuje se volné figurální keramické plastice a realizacím pro architekturu, působí v ČR, SRN, Rusku, Jugoslávii, Itálii, Polsku

Havlíček Karel Borovský (1821 - 1856)
novinář, spisovatel, vyznavač svobody a demokracie (CK disident). Z domu č.p. 19 na náměstí byl v roce 1851 deportován do Brixenu.

Jůzl Jan (1905 - 1976)
akademický malíř, ilustrátor, učitel na výtvarném oboru LŠU, který sám založil.

Kalina Antonín (1870 - 1922)
politik a diplomat, první vyslanec ČR v Jugoslávii.

Kekula Josef (1952)
houslový virtuos, člen Stamicova kvarteta

Klofáč Václav Jaroslav (1868 - 1942)
politik, novinář, v letech 1918 - 1920 ministr národní obrany

Kobzinová Kateřina Barbora (1673 - 1730)
manželka brodského rychtáře, zakladatelka gymnázia.

Křička Jaroslav (1882 - 1969)
hudební skladatel, pedagog

Kutlvašr Karel (1895 - 1961)
armádní generál, velitel v Praze v květnu r. 1945, v 50. letech vězněn.

Kuttelwascher Karel (1916 - 1959)
jeden z nejúspěšnějších pilotů 2. světové války, pověstný "Noční jestřáb"

Matoušek Bohuslav (1949)
houslový virtuos, člen Doležalova a Stamicova kvarteta

Noll Karel (1880 - 1928)
divadelní a filmový herec, přítel Jaroslava Haška

Panuška Jaroslav (1872 - 1958)
akademický malíř, mnohokrát zobrazil Brod či Lipnici nad Sázavou

Reynek Bohuslav (1892 - 1971)
básník, grafik, malíř a ilustrátor z Petrkova. Krajiny, prostý život, víra.

Rubeš František Jaromír (1814 - 1853)
spisovatel, básník a prozaik. Novely a povídky s humorným nádechem.

Saska Josef (31. 7. 1949)
malíř, grafik, svým dosavadním dílem se řadí mezi přední soudobé české grafiky, působí v AVU v Praze, Světlé nad Sázavou, Paříži, Dippoldiswalde, Itálii, Finsku,

Smetana Bedřich (1824 - 1884)
známý hudební skladatel, byl studentem brodského gymnázia.

Stamic Jan Václav (1717 - 1757)
hudební virtuos, skladatel a koncertní mistr v Mannheimu.

Stich Alexandr (1934)
filosof a VŠ profesor, znalec díla Karla Havlíčka Borovského

Šerých Jaroslav (1928)
akademický malíř, grafik a ilustrátor, např. pohádky a básnické sbírky.

Šrámek Fráňa (1877 - 1952)
básník a spisovatel, pobýval v Brodě u otce, dokončil zde Stříbrný vítr.

Štáfl Otakar (1884 - 1945)
akademický malíř, grafik (exlibris) a ilustrátor, častým námětem Vysoké Tatry a Brod.

Tajovský Vít Bohumil (1919)
opat želivského kláštera premonstrátů, vězněn v 50. letech, mravní autorita regionu

Truhlářová Venda (22. 5. 1924 v Opavě)
grafička a malířka, věnuje se olejomalbě a krajině, neteř Jana Zrzavého, žije a pracuje v Havlíčkově Brodě a Okrouhlici, působí v ČR, Bulharsku, Německu, Belgii

Uher František (1936)
učitel v Havlíčkově Brodě, autor detektivních próz, povídek a příběhů pro děti.

Vančura Vladislav (1891 - 1942)
známý spisovatel, prozaik a dramatik, působil v brodské nemocnici jako medik

Veselý Jiří, JUDr. (1913 - 1990)
autor akvarelů s tematikou zmizelého Brodu.

Waldhauser Antonín (1835 - 1913)
akademický malíř, krajinář a portrétista, autor historických obrazů.

Zahradnický František (1867 - 1930)
lékař a organizátor, zakladatel moderní brodské nemocnice

Zrzavý Jan (1890 - 1977)
světoznámý malíř, grafik a ilustrátor, studoval v Německém Brodě, žil dlouho v Okrouhlici.

A protože svět není a nikdy nebyl pouze jednobarevný, lze připomenout, že z našeho města pochází také např. Michal de Causis, odpůrce Husův před koncilem v Kostnici či komunistický extrémista Josef Šoupal, pachatel atentátu na ministra financí Rašína v roce 1923.

Údaje jsou čerpány z knih Havlíčkův Brod a okolí (J.Sochr, M.Sochrová, 1992), a Havlíčkův Brod v pověstech a historii (L.Macek, P.Rous, 1993) a z městské kroniky.